Pobaltí: Litva

Velmi populárním cílem českých turistů se v posledních letech stává Pobaltí, jenž je tvořeno trojicí menších zemí. Je to Litva, Lotyšsko a nejmenší Estonsko. Pobaltské státy jsou nám blízké nejenom

 

Po první světové válce získali Litva, Lotyšsko a Estonsko nezávislost, která však neměla dlouhého trvání. Okupovány byly Sovětským svazem (1940 - 1941) i Německem (1941 - 1944). Po druhé světové válce se stali pobaltské státy na více jak čtyřicet let součástí Sovětského svazu. Nezávislost získala Litva a ostatní státy znovu až na začátku devadesátých let minulého století. Tato zkušenost však nezanechala na těchto zemích až tak velké šrámy, jak by se mohlo zdát. Dnes se jedná o poměrně vyspělé a hlavně rychle rostoucí země.

 

První zemí, o které se zmíním v tomto krátkém seriálu, je Litva, která je nejlidnatější pobaltskou zemí. Hraničí s Polskem, Ruskem, Běloruskem a Lotyšskem. Prvním velkým městem je Kaunas, který byl v minulosti i hlavním městem Litvy (během okupace části Litvy Polskem). Je to pěkné město s historickým jádrem velmi podobným řadě měst u nás. V centru města se nachází několik kostelů, galerie moderního umění, muzea a řada dalších pamětihodností. Nalezneme zde i velké množství pěších zón a cyklostezek, což u nás není až tak obvyklé. Kaunas je však také centrem průmyslu a obchodu. Již ve středověku byl významným obchodním centrem německých kupců (Litva i sousední země, měli velké množství německého obyvatelstva).
 

Další významným městem Litvy je přístav Klajpeda. Jedná se o největší přístav pobaltských zemí. Nachází se v zálivu chráněném poloostrovem Kurská kosa. Klajpeda je historickým univerzitním městem se spoustou pěkných budov. Přístav je však i výchozím místem pro cestu na poloostrov Kurská kosa. Několikrát za hodinu z něj jezdí trajekt, který vás během deseti minut převeze na poloostrov. Zde pak vede napříč celým poloostrovem silnice až do městečka Nida, které je centrem poloostrova. V Nidě nachází spousta starých rybářských domků, kostel s hřbitov, ale hlavní atrakcí jsou písečné duny, jenž se nachází jižně od města, na hranici s Kalingradskou oblastí (Rusko). Potom co člověk vystoupí na více než šedesát metrů vysoké kopci z písku, připadá si jako na poušti. Na největší z dun můžeme vidět kamenné sluneční hodiny. Některé duny jsou neustále v pohybu a v minulosti zasypali několik rybářských vesnic. Litva vyhlásila tento poloostrov Národním parkem.

Zajímavým místem, které Litva má je v severní části hora křížů, nedaleko města Šiauliai. Na tomto malém pahorku, jenž se stal poutním místem, se nachází obrovská spousta křížů a křížků nejrůznějších velikostí. Nedaleko se nachází nově postavený kostel s klášterem františkánů.

Poslední zastavení budu věnovat hlavnímu městu Litvy Vilniusu. Vilnius, s počtem obyvatel přes půl milionu, je jedním z největších měst Pobaltí. Centrum města je poměrně rozsáhlé s velkým počtem historických památek, kostelů a muzeí. Asi nejvýraznější částí je Katedrální náměstí s katedrálou a věží uprostřed. Dnešní podoba katedrály pochází z let 1783 až 1801. Na kopci nedaleko náměstí se nachází zbytek hradu, tvořený věží s vyhlídkou a hradbami. Odtud potom jezdí lanovka dolů ke Katedrálnímu náměstí. Zajímavostí také je, že v Litvě a všeobecně v Pobaltí mají zálibu v budování kopií již neexistujících historických staveb jako jsou hrady a zámky. Díky tomu můžeme ve Vilniusu vidět jak opět roste část hradu (železobetonová konstrukce), která se nedochovala. Zajímavý zážitek poskytuje též návštěva muzea v budově kde původně sídlila KGB. Zde je podrobně zmapován odboj Litevců proti sovětské okupaci, až z toho člověka občas mrazí. Muzeum je umístěno v suterénu budovy, kde bylo původně vězení. Litva získala nezávislost v roce 1991 rozpadem Sovětského svazu.

Litva:
Rozloha: 65 200 km2
Počet Obyvatel: 3 848 000
Hlavní Město: Vilnius

Tolik stručně Litva. V této zemi je toho k vidění podstatně více, ale to by bylo na dlouhé povídání. Příště se těším na cestu Lotyšskem.